Cesta světlených obrazů nightswimming pokračuje. První skupinu opustil před třemi lety. Odplaval v Schönsee po řece Ascha. Zbylé obrazy byly vyloveny a uloženy v depozitáři mojí garáže. Dnes se první z nich dočkal instalace na stěnu interiéru, aby působil tak, jak to umí. Stěna je trochu hrbolatá, ale mohutná. Je to stěna zlínského zámku. Nightswimming v dobré společnosti. 

babička. sto a jeden rok dlouhý život skončil.

 

stopa. druhá fáze.

 

 

Rozhled, náhled, pohled. Vyhlídka Samuela Šroma. Překvapení nedělní vycházky nad Bohuslavicema u Zlína.

 V pracovním koutě mého ateliéru proběhl úklid. Běžel pomalu, než překonal hromady knih, papírů s poznámkama i bez poznámek, tužek a propisek, sešitů, složek se školními poznámkami, složek s bankovními výpisy, složek s fakturami, složek s mapami, kabelů, karet a koncovek, proběhla kolem něj celá sobota. Na odkrytém stole se objevilo jedno ustřižené políčko z negativu 35mm filmu. Nejprve jsem ústřižek podržela mezi palcem a ukazováčkem proti světlu dopadajícímu z okna mého ateléru a prohlédla si negativní obrázek spěšným pohledem. Žádný obsah, byl prázdný, ale ne bez fantazie. S takovými filmovými políčky bývá po vyvolání těžké pořízení, člověk se rozhoduje, jestli má být zrovna tento proces lapání obrazu ukončen v odpadkovém koši. Během rozhodování se ústřižek nenápadně zasunul pod zpřátelený kousek papírku, zmizel z očí, aby několik let šikovně manévroval na tmavé desce stolu a unikal předčasnému vyhození. Dnes jsem se na to, co kdysi kdesi zachytil fotoaparát, podívala jiným fotoaparátem...

 sun days

 kancl