obava, která se stala součástí dní. co když se ráno postavím na hlavu, jak to mám ve zvyku, a výhled do ateliéru se změní...

dívám se na Rampu, jak spí a přemýšlím o tom, že první sníh může být zároveň poslední

 

svět se zase omezuje. vlak do Vídně v pěti odstínech.

 

 V úterý ráno po deváté hodině přišel prudký náraz do hlavy. Na hlavě byla bílá helma a spolehlivě ochránila to, co bylo pod ní. Poranila sice kůži, ale všechno ostatní zůstalo netknuté a na svém místě. Jen myšlenky se hodně protřepaly. Z jejich usazování bolela hlava.

 duchovní listopad. Raduň.

 secret life of my office

 home dreaming