moje jistota v nejistém světě?

voda

Čas stáčení medu. Kdo má včely, stáčí. AP má včely a na dnešní ráno vyhlásila snídani z darů naší země, na mě připadla v rámci příprav ta část s chlebem. Tak tedy: večer mísím rozkvas, jenže ráno to ještě není ono, tak celou misku nabalím do skotské černé plátěné tašky, přidám krabičku se směsí mouk se solí, kmínem, konopným semínkem, taky vařečku přidám a jede se kvasit do kanclu. Po obědě zamísím těsto, M hněte, těsto pak kyne u R na polici, odpoledne ale jedeme domů, tady si těsto v klidu dokyne, večer peču, pak nasávám vůni chleba, už je z něj krásný pecen, ráno dobře zabalený do zeleného ubrousku z Ikea a plastového pytlíku odjíždí zpět do kanclu, vezu ho na kole, takže čas se trochu natahuje a na pracovišti se šíří hlad. Bochník se nestihl ani vyfotit...Snídaně šampionů utichla po půl deváté, problém posledního krajíce nenastal, netradičně zůstaly dva. Přežily do večeře.
CHLEBA S MÁSLEM A MEDEM

Jaro v plné síle, mám za sebou už třetí nedělní plavání, tentokrát v pravé poledne v zatopeném lomu Olšovec, Hanče má za sebou rok spokojeného života.

Tvůrčí dílny v Opavě mám ráda. Protože jsou v Opavě, a protože jsou dobře zásobovány kávou.

do práce na kole

Zádveřice 48

můj čas houstne. střídá se v rychlém střihu, čas fotky, čas mapování, čas párků U Hřiba, čas čaje, čas...